O nás - Ústav školství z.ú.

Ústav jako právnická osoba byl ustanoven za účelem provozování činnosti užitečné společensky, s využitím své osobní a majetkové složky. Účelem ústavu je provozování činnosti v oblasti poskytování obecně prospěšných služeb veřejnosti, jejichž výsledky budou každému rovnocenně dostupné, a to za předem stanovených podmínek. Cílem ústavu je realizovat tyto činnosti a poskytovat služby v těchto oblastech: - organizace vzdělávacích a volnočasových aktivit pro všechny věkové skupiny (děti, studenti, učitelé, rodiče, senioři aj.) vycházejících z vědeckých a myšlenkových přístupů, paralel a principů, které přinesli J. A. Komenský. Dr. Marie Montessori, Tomáš Garrigue Masaryk, Eliška Krásnohorská, Karel Orff, Irena Kršková a další.; - zjišťováním kvality školek, škol, vzdělávacích institucí, zařízení aj. provozovatelů a navrhovat opatření pro jejich zlepšení a zkvalitňování; - podpora a pomoc se zahájením působnosti a provozování MŠ, ZŠ a zařízení pro děti se "Zvýšenými předpoklady/potenciálem ke vzdělání."; - konzultační a finanční podpora a koučování nových mladých učitelů - průvodců dle principů Komenského a Montessori.

ZVEME VÁS NA PRAKTICKÝ AKREDITOVANÝ KURZ HUDEBNÍ VÝCHOVY
A NAUKY - 22. ROČNÍK POTŠTÁTSKÉHO HOUSLOVÉHO KLÍČE
,
který se uskuteční v ZUŠ Potštát, ZŠ a MŠ Potštát od pátku 26.04. do soboty 27.04.2025.
Více níže.



Vážení přátelé hudební výchovy a nauky, 

dovolujeme si Vás pozvat na 22. ročník dvoudenního akreditovaného zácvikového kurzu „Potštátský houslový klíč“ s ukázkami výuky dětí z MŠ, žáků ZŠ a ZUŠ s učebními pomůckami Ireny Krškové pro intenzivní výuku hudební výchovy a nauky, s akreditací MŠMT č.j.: MSMT-38786/2014-1-1055. 
Ukázky práce dětí od MŠ, ZŠ až po ZUŠ naleznete zde:

 
Všechna videa na youtube Ústavu školství


Ocenění metodiky a pomůcek: Vítězství v soutěži pedagogické tvořivosti 1984, 1986. Oceněno čestným uznáním vlády ČSR 1987, stříbrnou medailí J. A. Komenského 1993 (soubor), Schola Nova  (magnetické noty) 2002. Ocenění emeritní ředitelky ZUŠ Potštát paní Ireny Krškové: Pedagog roku Olomouckého kraje, Finalistka Seniora roku 2014, Český rekord k příležitosti zpívání jejího pěveckého sboru na Pražském hradě, síň slávy pořadu Krása zralého věku aj. 

Akce je určena všem pedagogům v rámci alternativní výuky, kteří chtějí, mimo jiné, děti učit:
-       Tvůrčí práci s rytmem, melodií, formou, hudební představivostí, vícehlasem.
-       Intonaci s fonogesty, stupni, solmizací, notami a říkadly, intonaci s chůzí aj.
-       Hrát si a přitom se učit o hudbě.

Pomůcky a metodika jsou vhodné pro děti od tří let, žáky ZŠ, i pro postižené a slabozraké děti, ZUŠ, studenty odborných škol, mimoškolní zařízení, učitele a zájemce.
REFERENCE od účastníků kurzu naleznete zde: http://www.ustav-skolstvi.cz/inpage/zpetna-vazba/

Po absolvování získáte:
-       Osvědčení, opravňující k výuce s originálními pomůckami.
-       Skripta.
-       DVD s výběrem z Metodiky.

Akce se koná:
Od pátku 26.04. do soboty 27.04.2025 v ZUŠ Potštát (753 62 Potštát 36), 

Přihlásit se můžete do 03.03.2025

Přihlášku a program najdete na http://www.potstatskyhouslovyklic.cz/

Kapacita omezena! 

Reference, video a fotogalerie z předchozích akcí jsou k dispozici na http://www.potstatskyhouslovyklic.cz/fotogalerie/ 

Máte-li zájem o shlédnutí TV prezentace z akreditovaného kurzu POTŠTÁTSKÝ HOUSLOVÝ KLÍČ,
podívejte se zde: www.youtube.com/watch?v=uH6yVoZeV_o

Dokument České televize "Krajina plná not" o autorce, metodice aj. - 26 min. (11/2020) naleznete zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097944695-nas-venkov/420235100041007/

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jubilejní 15. ročník Potštátského houslového klíče byl s mezinárodní účastí

Koncem dubna se opět v Základní a mateřské škole Potštát konal 15. ročník zácvikového akreditovaného interaktivního kurzu Potštátský houslový klíč

Tentokráte byl výjimečný v tom, že dorazili také účastníci ze zahraničí, konkrétně ze Slovenska. V rámci českých pedagogů jej navštívili učitelé z celé ČR, například z Prahy, Písku, Pelhřimova, Králíků z Pardubického kraje, Tábora, Ústí nad Orlicí, Vsetína, Fulneku, Studénky, Velkých Karlovic, Přerova i Olomouce.

Účastníci nejvíce oceňovali svědomitou a nadšenou spolupráci učitelů a žáků od mateřské školy až po 9. třídu, kteří interaktivně pracovali s oceňovanými pomůckami Ireny Krškové, emeritní ředitelky ZUŠ Potštát a zakladatelky zácvikového kurzu.

Dále byli rádi za možnost interaktivně se zapojovat například na notách pro chůzi, označovaných žáky „šlapací noty“, v rámci zácviku práce s pomůckami.

 

Obr. 1 Účastníci kurzu na osminových, čtvrťových, půlových a celých notách pro chůzi. (foto Jana Klasová)

Uvítali také možnost práce s magnetickými notami, dále s pomůckami pro hru na tělo apod. Společně také tvořili vícehlasy, pracovali se sluchovým diktátem a prohlubovali hudební představivost a možnost komponovat a vymýšlet si své vlastní rytmy aj.

Velký obdiv byl vyjádřen paní Krškové, která ve svých 84 letech (nar. 8.5.1932) srší energií, nadšením, zápalem pro všestranné vzdělávání skrze hudební nauku a výchovu, a která neustále dokončuje svou rozsáhlou metodiku pro všestranný rozvoj dětí, ověřenou mnohaletou praxí.

Spokojenost byla vyjádřena také s poskytnutím zázemí a organizací, kterou za ZŠ a MŠ v Potštátě zajišťovala ředitelka školy Alena Cvešperová se svým týmem učitelů, spoluorganizátorkou a bývalou žákyní Janou Klasovou Smrčkovou a lektorkou v rámci víkendové části Jarmilou Hrobařovou ze Zlínského kraje. Více fotografií a spolupráci dětí i učitelů naleznete na www.potstatskyhouslovyklic.cz/fotogalerie

Potlesk ve stoje - velký úspěch Ireny Krškové (83 let) z Olomouckého kraje a uznání jejího celoživotního díla od učitelů a účastníků akreditovaného kurzu hudební výchovy a nauky v Bratislavě

V sobotu 12.3.2016 se v Bratislavě, ve spolupráci s manželi Štarkovými, konal interaktivní zácvikový kurz hudební výchovy a nauky celoživotní autorky pomůcek pro hudební výchovu a nauku paní Ireny Krškové pro intenzivní výuku hudební výchovy a nauky, s akreditací MŠMT č.j.: MSMT-38786/2014-1-1055.

 Kurz byl plný praktických ukázek, informací a inspirací pro učitele mateřských i základních škol a také pro rodiče, kteří se přišli inspirovat, jak a co mohou s dětmi kreativně rozvíjet formou geniálních hudebních pomůcek, které rozvíjí nejen hudební vlohy (intonaci, zpěv), ale také matematiku a logiku (počítání not, obrázků),  kreativitu a fantazii (možnost vymýšlet si svá říkadla a písničky na takty, které si sami s dětmi skládáme) dále český jazyk a slovní zásobu. Kurz byl tedy určen pro ty, kteří chtějí sebe i děti učit tvůrčí práci s rytmem, melodií, formou, hudební představivostí, vícehlasem. Intonaci s fonogesty, stupni, solmizací, notami a říkadly, intonaci s chůzí apod. Hrát si a přitom se učit o hudbě v duchu J. A. Komenského a Marie Montessori. Pomůcky a metodika jsou vhodné pro děti od tří let, žáky ZŠ, i pro postižené a slabozraké děti, ZUŠ, studenty odborných škol, mimoškolní zařízení, učitele a všechny, kteří se chtějí inspirovat.

Paní Krškovou doprovázely a o své praktické zkušenosti se dělily Alena Cvešperová, ředitelka ZŠ a MŠ v Potštátě, vedoucí učitelka MŠ Ivana Stískalová, učitelka hudební výchovy a nauky v ZUŠ a ZŠ v Jihomoravském kraji Jarmila Hrobařová a zakladatelka všestranných programů pro rodiče s dětmi do 4 let v Hranicích Jana Klasová.

Účastníci velice oceňovali pomůcku s hruštičkami na magnetické tabuli, při které zapojili ruce i celé tělo, vymýšleli písničky, vytleskávali je, zpívali, tvořili vícehlasy a zjistili, co vše lze vymyslet s jedním jednoduchých taktem. Dále se jim velmi líbily šlapací noty, po kterých mohli všichni naráz chodit, zpívat a opět zapojit celé tělo díky jedné kreativní pomůcce. Také oceňovali písničku s magnetickými autíčky, kde bylo zahrnuto vysvětlení prevence alkoholu a drog před jízdou autem opět nenásilnou formou. Následně píseň o parníku, kde byla podpora ekologického cítění a ochrany naší přírody. Na závěr paní Krškové i celému týmu účastníci tleskali ve stoje.

Ocenění metodiky a pomůcek, které paní Kršková za svůj život obdržela: Vítězství v soutěži pedagogické tvořivosti 1984, 1986. Oceněno čestným uznáním vlády ČSR 1987, stříbrnou medailí J. A. Komenského 1993 (soubor), Schola Nova  (magnetické noty) 2002, Pedagog roku Olomouckého kraje 2012, Finalistka Seniora roku 2014, Síň slávy pořadu Krása zralého věku. Dále je zapsána v knize českých rekordů díky tomu, že 90 dětí sboru Sluníčko z Potštátska připravovala na zpívání českých i světových písní v Praze, kde v roce 1991 vystupovali spolu s dalšími cca 1.100 dětmi z celé Evropy za doprovodu českých orchestrů (vlastnoručně popsala 120m tapety s vícehlasy, které děti zpívaly, aby je všech 90 dětí přečetlo při společném zpívání).

Jana Klasová, žákyně paní Krškové od 5ti let a spolupořadatelka kurzu o ní uvádí: „Její obětavou práci a neustálý rozvoj pomůcek pro pochopení a všestrannost všech dětí vyvíjela hlavně pro pomoc těm dětem, které nechápaly hudební nauku, neuměly intonovat, neuměly noty a hudební nauka je nebavila, veliké dílo započala jako zakladatelka Lidové školy umění a následně emeritní ředitelka ZUŠ v Potštátě. Zažehla v nás velkou lásku ke zpěvu a rozvinula v nás ohromné potenciály díky jejímu přístupu a oceňované metodice hudební výchovy a nauky, kterou každoročně v dubnu v Potštátě školí formou akreditovaného kurzu pro pedagogy z celé ČR. Paní Kršková ve spolupráci s emeritní ředitelkou mateřské školy Marií Jelokovou, dále s její žákyní od 7dmi let a nynější ředitelkou ZŠ a MŠ Potštát Alenou Cvešperovou dodnes vychovaly, vzdělaly, ovlivnily či nasměrovaly mnoho skvělých učitelů, profesorů, umělců, hudebníků, lékařů, vědců, šéfkuchařů, kvalitních řemeslníků se zlatými ručičkami aj., kteří působí po celém světě. Ve své práci navíc neustále pokračují a spolupracují na pořádání na již 15. ročníku Potštátského houslového klíče.

Teď je čas na nás studentech skvělých učitelů našeho dětství a dospívání, v mém případě paní Krškové, která letos slaví 71 let od doby, kdy začala učit, převzít štafetu a radostně, láskyplně a všestranně děti rozvíjet a nadchnout je pro hudbu, pohyb, matematiku, logiku, kreativitu, kterou v sobě obsahuje správně uchopená hudební nauka a rozvíjet v nich fantazii a tvořivost a zachovat naše české tradice, které můžeme hrdě a s respektem ukazovat celému světu, jak už to započal J. A. Komenský."

Od února 2016 se konaly v prostorách Střední zdravotnické školy Hranice (ul. Studentská 1095, 753 01 Hranice) interaktivní programy pro rodiče s dětmi od 0 do 4 let

Toto dopolední vzdělávání využívá Montessori filozofii, hravou metodiku hudební výchovy a nauky Ireny Krškové a přístupy J.A. Komenského.

Děti jsou rozděleny do 3 skupin podle věku: 1 rok, do 2 let a 2-4 roky. V každé skupině je kolem 13 dětí s rodiči, kterým se věnují minimálně 2 školené pracovnice Ústavu školství z.ú.

Program probíhá od 9:30 - 11:00, ale otevřeno je již od 9:00 do 12:00. Děti tak mají možnost se klidně seznámit s prostředím a prozkoumat pomůcky, nasvačit se. V průběhu řízených činností si děti hrájí a pracují s pomůckami za podpory rodičů a asistentů, ale i samostatně. Společně pak zpívají, tvoří a hrají hry. Volná herna před a po programu nabízí možnost výběru pomůcek a hraček k samostatné činnosti. V průběhu čtyřměsíčního kurzu budou mít rodiče možnost se naučit, jakým způsobem v dětech jednoduchou formou rozvíjet smyslovou a pohybovou obratnost, protože stimulace a motivace odpovídající věku a potřebám dítěte je pro jeho zdravý plnohodnotný rozvoj nezbytně důležitá.

Celé dopoledne je vedeno dvojjazyčně (česky - anglicky). Jedna pracovnice hovoří pouze anglicky, děti se tak přirozenou formou seznámí s druhým jazykem (také pomocí her, říkadel a písniček).

Dopoledne mají přesný a pravidelný harmonogram s nastavenými pravidly, hrou a zábavou. Samozřejmostí je laskavý přístup pracovníků, kteří jsou průvodci a rádci.

Cena čtyřměsíčního kurzu je viz www.zsspalov.cz/klubik-montik-hranice/

Tyto programy vytvořil a inicioval neziskový Ústav školství z.ú.

Cena je dotována:

- Ústavem školství z.ú., který zajišťuje přípravu, organizaci a školené pracovnice (náklady na školení, zvyšování kvalifikace a mzdy), vybavení, dále vývoj a výrobu pomůcek, určených speciálně pro tuto věkovou kategorii;
- 15.000,-Kč na pomůcky a vybavení přispěl Olomoucký kraj.
- pomůcky pro rozvoj smyslů dětí v ceně 60.000 Kč byly zapůjčeny rodinou Klasových.

První ukázkový program zdarma!
I na ukázkový program je třeba se předem přihlásit!

Kontakt a informace od: Radka Otáhalová, otahalova@zsspalov.cz

tel. 734 323 241

 Montessori_Programy_s_detmi  

Myšlenkové  PARALELY  /  PRINCIPY  Jana Amose Komenského a Dr. Marie Montessori

  1. Následování vnitřního učitele a vnitřní motivace. Vývoj člověka a rozvoj jeho talentů a poslání vychází z nitra dítěte. Dítě má vnitřní motivaci a naslouchá vnitřnímu učiteli, kterým je především příroda a její fungování. Proto stimulace zvenčí (cukr a bič) narušuje přirozený vývoj dítěte ve zdravého, vyrovnaného člověka následujícího své srdce a své poslání, které se zrcadlí v jeho talentech.

  2. Od univerzálního vnímání celku (vesmíru a jeho zákonitostí) ke konkrétnímu. Toto nám ukazuje příroda ve svých formativních procesech (jaké chemické, fyzikální a jiné procesy probíhaly při vzniku vesmíru před cca 14mld let a následně při vzniku planety Země před cca 4,5 mld let a jaké procesy se nyní odehrávají na naší planetě a kolem nás – sublimace, desublimace, odpařování, zamrzání,...). Montessori nazývá jako "Kosmická výchova", ve které jsou obsaženy veškeré předměty, které souvisí se vznikem vesmíru i naším životem na planetě Zemi - chemie, fyzika, biologie, zěměpis, matematika, jazyk, kultura, umění - hudba, výtvarné, dramatické aj.

  3. „Izolování“ / vyčlenění obtížnosti. Stejně jako příroda se i my opatrně vyhýbáme překážkám a věcem, které by mohly ublížit a zablokovat v dítěti vnitřní motivaci. Např. formou třístupňových lekcí a postupného zvyšování obtížnosti. Začíná se jedním stupněm obtížnosti – příkladem je pohyblivá abeceda, se kterou dítě pracuje od cca 3-3,5 let (jednotlivá psací 3D písmena ze dřeva, kartonu aj.); dítě si vyskládává nejdříve písmena jen tak, pak učitel vypozoruje, že už vyskládává konkrétní slova - např. slovo pes (protože si tam dalo psa z Montessori farmy), proto mu nabídne novou pomůcku - “první čtecí krabičku” - a ukáže dítěti, že to, co vyskládávalo na koberci pohyblivou abecedou, můžeme napsat i jiným způsobem (na papírek) a dítě samo čte jednotlivá písmena, která učitel píše. Dítě tak zjistí, že dohromady dávají slovo a je šťastné, že se samo naučilo číst kolem 4 let věku, a pak navazuje a pokračuje dalším pečlivě připraveným materiálem, kdy začíná samo psát to, co si přečte, díky vedení učitele/průvodce, a to opět kolem 4 let díky procvičování s kovovými tvary (čtverec, obdelník, ovál, kruh…, čímž se i nepřímo připravuje na pozdější matematiku a geometrické tvary) či jinou pomůckou. Každému dítěti se nabídne první čtecí box až poté, co učitel vypozoruje, že dítě začíná chápat, co vyskládává, tedy od 3,5-4,5 let dle připravenosti konkrétního dítěte – proto připravený Montessori učitel každý den píše záznam o každém dítěti v MŠ do záznamového archu (nyní v PC), aby, pokud onemocní, mohl kdokoli plynule navázat tam, kde se dítě zrovna nachází, jakož i pro své potřeby a pro rodiče na pravidelných pololetních setkáních.

    4. Připravené prostředí. Příroda začíná pečlivým výběrem materiálů a Komenský hovoří o čistotě a jasnosti připraveného prostředí a materiálu. Nejdůležitějším prvkem připraveného prostředí je připravený respektující učitel/průvodce. V rámci bezpečného a respektujícího prostředí dítě např. ví, kde má pití, kde je nářadí k úklidu, pokud něco rozsype; ví, či cítí, kde si rozvíjí smysly, matematiku, jazyk, kulturu. Vše má řád a ten dítěti přináší vnitřní disciplínu (uklízím si po sobě, uklízím pomůcku, umývám si ruce, mám respekt k okolí a dětem aj.), což přináší svobodu výběru pracovní pomůcky, činnosti, která zrovna dítě naplňuje, baví a rozvíjí. Montessori zásada z desatera: „Buďte v připravování prostředí aktivní, s nasazením a vytrvale se o něj starejte. Pomozte dítěti utvořit si vztah s prostředím. Ukažte mu správné místo pro pomůcky a další materiály i to, jak se používají.“

    5. Samostatnost a nezávislost. „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ Příroda připravuje své organismy tak, aby se ve skutečnosti snažily samy a uměly se o sebe postarat (např. kuře začne rovnou samo zobat a učí se vše nejprve od matky, pak z okolí, kam jej matka vezme, a stává se čím dál více samostatnějším a nezávislým na matce). Mario Montessori řekl své mamince doktorce Marii Montessori větu „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ už jako malý kluk a tím ji inspiroval v její další práci. 

    6. Dítě utváří dospělého. Příroda rozvíjí vše tak, aby dokonalosti bylo dosaženo už od počátků: i bytosti nevýznamného vzhledu mají velký potenciál (novorozenci si rovnou přináší genialitu a je na nás dospělých jim ji zachovat bez překážek a pomáhat jim ji rozvíjet, každý má svoje poslání a talent). Komenský přirovnává lidský mozek k vosku, postupem času tvrdne, proto dítě vše nejlépe absorbuje jako houba vodu - svou absorbující myslí do tří let (Dr. Montessori) a následně mnohé lehce vstřebává až do šesti let. Poté je to už náročnější a je potřeba větší snahy k naučení se nových věcí, než tomu bylo do šesti let.

    7. Od jednoduchého ke složitějšímu. Příroda postupuje od jednoduchého ke složitějšímu a Komenský používá příklad mušle, která začíná měkkou vnitřní částí a pak ztvrdne do skořápky. A poté říká, že je špatně začít učit neznámé učivo, které navíc nelze vidět či ohmatat. Navrhuje proto začít s něčím, co dítě zná, a pak udělat další krok. Např. nejprve matematické červenomodré tyče, pak vřeténka, následně známková hra, perlový materiál atd.

    8. Bez zraňování a s dopřáním dostatku času. Příroda nezraňuje, ale postupuje pomalu. Komenský používá příklad, který říká, že ptačí máma nedá svá vajíčka do ohně, aby je více zahřála, aby se líhla rychleji. Umožňuje jim dozrát pod teplem jejího těla ve správný čas, který potřebují a samy si zvolí. Oproti tomu někteří učitelé či rodiče zraňují tím, že chtějí výsledky příliš rychle či brzy bez ohledu na potřeby dítěte.

    9. Bez nucení. Příroda nenutí k pokroku nic, co není poháněno svou vlastní vyspělou silou. Následkem nucení děti přicházejí o vnitřní motivaci a radost z objevování a vzdělávání (dostávají se do rolí poslušných či neposlušných zvířat – cukr a bič). Dítě má v sobě silný plamínek touhy rozvíjet se v tom, co si přineslo jako své poslání. Mnoho dospělých se domnívalo, že by dítě bylo líné, kdyby ho stále nepostrkávali dopředu, pokud v něm však uhasili vnitří plamen a nahradili jej stymuly z venku, přestalo dítě rozvíjet a následovat samo sebe, ale plnilo sny, přání a očekávání druhých (většinou od 2 let svého věku, kdy se začalo přizpůsobovat). Je potřeba ochránit vnitřní plamen v rámci nejdůležitějších senzitívních fází dítěte do tří (0-3 = potřeba řádu a pořádku, vnímání malých věcí, rozvoj jazyka, smyslů, pohybu, sociálního rozvoje) i šesti let (senzitívní fáze na uchopování a pozorování malých věcí již vymyzela v předchozí fázi 0-3, ale stále ještě dítě 3-3,5 let vysoce vnímá řád a pořádek, má rádo věci na svém místě a jistoty toho, že je najde a i vrátí tam, kam patří; ve věku 3-6 stále intenzívně rozvíjí jazyk, smysly, koordinaci pohybů (např. rukou pro budoucí psaní) i těla a rozvíjí se sociálně ve věkově smíšené skupině v MŠ) a následně do dvanácti let dítěte (dítě 6-12 staví na všem, co naabsorbovalo a přijalo ze senzitivních fází, které postupně vymyzely, a v tomto věku potřebuje sociální skupinu, ve které spolupracuje na společných projektech, spoluobjevuje, konzultuje, inspiruje, respektuje názor druhých aj.), kdy pak je pevně ukotveno samo v sobě a má pevné zásady a zdravě věří sobě, svým pocitům, intuici, ví co je jeho posláním, pokračuje na rozvoji svých talentů a ověřuje si názory druhých bez slepé důvěřivosti či závislosti. Od 12-15ti let je proto student připraven v pracovní dny studovat mimo domov (Montessori farmy) a zakusit také větší zodpovědnost za chod financí, zajištění jídla pro sebe a potravy pro zvířata z farmy, vody pro rostliny aj. Během pracovního týdne pokračuje studium a rozvoj "Kosmické výchovy" (chemie, fyzika, biologie, zěměpis, matematika, jazyk, kultura, umění - hudba, výtvarné, dramatické aj.) a na víkend jezdí domů rozvíjet mimoškolní rodinné a přátelské vztahy aj. 

    10. Pomáhat dítěti být úspěšným. Příroda pomáhá svým procesům všemi možnými způsoby. Komenský říká, že je odchylkou krutost učitele, který očekává, že dítě uspěje v úkolu, než mu ukáže, jak to udělat, a poté, co dítě selže, se na něj učitel rozzlobí a poníží špatným hodnocením. Dále napsal, že učitel může s respektem zkoušet až poté, co žákovi přesně ukáže, jak to má udělat, co po něm chce a dá mu dostatek času na procvičení. Pak zjistí, že už přezkoušení mnohdy není potřeba, protože vidí, že si to žák osvojil.

    11. Dítě projevuje své talenty a my dítě podporujeme v jejich rozvoji. Příroda nevytváří nic, u čeho není praktická aplikace brzy zřejmá (u ptáka jsou křídla k létání, nohy jsou k chůzi, strom ví, že má růst do výšky atd.). Dítě, které rádo tančí, má rozvíjet tanec, zpívající zpěv, kreslící kresbu...nabízíme dětem komplexnost a všeobecný rozvoj a podporujeme jejich talenty v tom, pro co jsou nadšené. Montessori zásada z desatera: „Soustřeďte se na posilování rozvoje toho, co je na dítěti dobré, tak aby zbývalo méně a méně prostoru na to, co je špatné.“

(Zdroj: Mary Ellen Maunz, Founder and Program Director Age of Montessori, přednáška s českými titulky v rámci Mezinárodního Montessori kongresu v Praze 07/2017 viz https://youtu.be/5SXTxRQx_sc , překlad a návrhy názvů paralel Ing. Jana West Klasová, Lic., jazyková korekce a kontrola Mgr. Radek Glabazňa, M.A., Ph.D.)

12. Navazujme na předchozí myslitele, na to dobré, spolupracujme. (Viz Komenského dílo a Montessori "Absorbující mysl")

 Montessori desatero (Dr. Marie a syn Mario Montessori)


Mario Montessori řekl mamince Marii Montessori už jako malý kluk „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ a inspiroval ji tak (spolu s dalšími dětmi, které výzkumně se zaujetím a respektem pozorovala a se kterými (spolu)pracovala jako pedagožka, lékařka i průvodkyně), k vytvoření prostředí a pomůcek tak, aby děti byly samostatné, zodpovědné, respektující, disciplinované a přitom svobodné ve výběru materiálu, pomůcky či činnosti, a aby děti následovaly vlastní vnitřní plamínek motivace (svého vnitřního učitele), který v nich již v útlém dětství vytváří člověka, jakým budou v dospělosti.

1. Na dítě nesahej, pokud tě k tomu nevyzve, ať už jakoukoliv formou.
2. Vždy mluv o dítěti pozitivně. Nikdy o dítěti nemluv špatně, ať už v jeho přítomnosti nebo nepřítomnosti.
3. Soustřeď se na posilování rozvoje toho, co je na dítěti dobré, tak aby zbývalo méně a méně prostoru na to, co je špatné.
4. Buď aktivní v připravování prostředí, smysluplně a vytrvale se o něj starej. Pomoz dítěti vytvořit si vztah s prostředím. Ukaž mu správné místo pro pomůcky a materiál i to, jak se používají.
5. Buď vždy připraven(a) odpovědět na volání dítěte, které tě potřebuje, a vždy naslouchej a odpověz dítěti, které na tebe mluví.
6. Respektuj dítě, které udělá chybu a může ji samo později napravit – ale zastav ihned jakékoliv nesprávné zacházení s prostředním či aktivitu, která může ohrozit dítě, jeho rozvoj, nebo ostatní.
7. Respektuj dítě, které odpočívá, pozoruje ostatní při práci, či hloubá o tom, co ono samo bude dělat. Nevolej ho a nenuť ho do nějaké jiné aktivity (potřebuje vše absorbovat a i pozorováním se mnohé učí).
8. Pomoz s respektem těm, kteří hledají nějakou aktivitu a nemohou ji najít (nabídni a přizpůsob se zpětné vazbě dítěte, např. „Rád(a) bych ti dnes ukázala něco nového.“).
9. Buď neúnavn(á)ý při opakování prezentací dítěti, které je před tím odmítalo, abys mu pomohl(a) dozrát a získat to, co ještě nemá osvojené, a aby mohlo překonat nedokonalosti. Dělej to oživováním prostředí s péčí, sebekázní a v tichosti, vlídnými slovy a milující přítomností. Zapoj také starší děti, když se nabídnou, že prezentaci rády ukážou a budou průvodci mladšího spolužáka - kamaráda.
10. Vždy se k dítěti chovej tím nejlepším možným způsobem a nabídni mu to nejlepší z toho, co máš v sobě a toho, co máš k dispozici. (zdroj AMI a knihy Marie Montessori)


Komenského mravoučné desatero (Stíhej ctnosti, vyhýbej se nepravostem!)
1. Nevypravuj všeho, co víš; nevěř všemu, čeho se doslýcháš; nežádej všeho, co vidíš; nečiň všeho, co můžeš, než toliko, co jsi povinen: a budeš opatrný.
2. Buď skromný, ne nestydatý, mlčenlivý, nikoli mluvný! Když kdo mluví, mlč; když tobě co praví, poslouchej; když tobě co poroučí, buď mu po vůli!
3. Ke všem buď vlídný, k nikomu úlisný, vystříhej se pochlebovati!
4. Buď dále nadto spravedliv! Nežádej ničeho cizího, nic sobě neosobuj!
5. Máš býti také udatný, ku prácem čilý, zanechej prázdně lenochům!
6. Štěstěna bývá nestálá, přináší rozdílné případy, často smutné. A ty snáší trpělivý člověk, choulostivý, vzdychá, pláče a kvílí.
7. Buď i dobrotivý a milosrdný! Kdo tebe oč žádá, dej mu, máš-li; bídnému pomáhej, můžeš-li!
8. Urazil-li tě kdo, promiň mu vinu! Ublížil-lis komu, ukoj a ukroť jej! Krásno jest tlumiti zlosť, odpouštěti vinníku a promíjeti odprošujícímu.
9. Nezáviděj nikomu, přej všem, vděk se čiň, komukoli můžeš, a zalíbíš se všem dobrým lidem.
10. Mluv vždy pravdu, nechtěj lháti! 

10 ctností člověka / učitele / průvodce dle Komenského = opatrný, skromný, vlídný, spravedlivý, udatný, trpělivý, dobrotivý, promíjivý (umí odpustit), nezávidí (bez závisti), pravdomluvný. "Celá naděje na všeobecnou nápravu věcí závisí na první výchově." (Komenský, Pampaedia, kap. IX)


Jan Amos Komenský (Portrét starého muže, Rembrandt, Amsterdam (1665) florentská Galerie Ufizzi (zakoupeno ze sbírek Medičejů)
https://dvojka.rozhlas.cz/jan-amos-komensky-podle-alfreda-strejcka-8171367 

Dvanáctero Montessori učitele - průvodce:
1. Vytváří dopředu připravené prostředí a pečuje o něj.
2. Umí pracovat s didaktickým materiálem a umí dětem zprostředkovat jeho
používání.
3. Zaujímá aktivní postoj, když dítěti zprostředkovává vztah s jeho okolím,
a naopak pasivní postoj, pokud je tento vztah již uskutečněn.
4. Stále pozoruje a vnímá děti a také je diagnostikuje (vyhodnocuje, v jaké fázi vývoje jsou a jakou senzitívní fázi právě následují a nejvíce rozvíjí), aby uměl pomoci ve chvíli, kdy je o pomoc žádán.
5. Smí podat pomocnou ruku pouze tehdy, když je o pomoc požádán.
6. Umí také nejprve naslouchat a až posléze se ptát.
7. Respektuje dítě/žáka/studenta, který pracuje a neruší ho v této jeho činnosti.
8. Respektuje, když dítě/žák/student dělá chyby aniž by ho hned opravoval (nechá jej, aby chybu objevil sám nebo jej k tomu s respektem přivede tak, aby na ni přišel).
9. Respektuje žáka, jenž odpočívá a přihlíží práci ostatních, aniž by ho rušil či jej nutil do nějaké činnosti.
10. Stále se pokouší s úctou a respektem nadchnout děti/žáky/studenty pro práci tak, aby cítili vnitřní motivaci a pomáhal tak k rozvoji jejich talentů a potřeb.
11. Chová se tak, aby žáci cítili, že se na jeho pomoc mohou v případě potřeby kdykoliv spolehnout, ovšem bez vnucování. 
12. Nabízí dítěti, které dokončilo svoji práci a vyčerpalo svoje síly, mlčky svoji duši. 

"V dítěti leží osud budoucnosti. Kdokoli si přeje úspěšnou společnost, musí chránit dítě a pozorovat přirozený způsob jeho jednání. Dítě je tajemné, silné, a obsahuje v sobě tajemství lidské povahy. Kdokoli si přeje následovat moji metodu, potřebuje pochopit, že nesmí uctívat mne, ale sledovat dítě, jako svého učitele." (Maria Montessori)

Jan Amos Komenský - Cesta světla – Via Lucis
- celé dílo viz http://www.vialucis.cz/

Jan Amos Komenský - Cesta světla – Via Lucis

KAPITOLA II. - ŠKOLA SVĚTA BYLA VINOU LIDÍ UVEDENA VE VELKÝ ZMATEK

"Žel, že tato škola světa se tak velice odchýlila od úmyslu Stvořitele!

2. Předně totiž jen málokteří dbali na to, kvůli čemu jsou sem posíláni! Většina jako by sem přišla bydlet, nemyslí na nic jiného než aby zde byla jak jen dlouho může: je si věčností tak jista jako samotná zvířata.

3. Dále protože tato většina zapomínaly, že je sem poslána do školy, ani nedbá o své vzdělávání. Odtud plyne, že velká část lidí, ne-li většina, trávila život jako dobytek ve velké nevědomosti jak pokud jde o Boha, tak pokud jde o sebe a všechny věci. Nejen totiž ve Skythii nebo mezi Kafry a podobnými národy bez vzdělanosti, ale i mezi samotným křesťanstvem lze nalézt lidi, ve kterých kromě podoby nenalezneš nic lidského, protože se nezušlechťují žádným vzděláváním.

4. Ti pak, kteří se zušlechťují, se většinou zušlechťují jen tak, že to nic nenapomáhá hlavnímu cíli, hledání a nalezení své blaženosti v Bohu. Sloužit břichu, shrabovat bohatství, pachtit se po marných poctách a vynikající nadání dávat do služeb zvědavosti je společným úsilím i samotných učenců. Těmito hranicemi, tak úzkými a tak marnými, omezujeme všechno.

5. I ti, kteří usilují o opravdové dobro, často dosahují toho výsledku, o němž mluví apoštol, když praví: Stále se učíme a nikdy nedocházíme k poznání pravdy. Ukazuje to stejně v církvi jako mimo ni jednak tak hrubá nevědomost i ve věcech potřebných, vyskytující se všude, jednak tak časté obavy a pochybnosti i ve věcech nepochybných, jednak tak tvrdošíjné obhajoby domněnek, nejistých ba i zjevně nesprávných. Konečně stejně jsou v těch i oněch různice, sváry, bitvy, války a vraždy. Na celém světě je vidět třenice mezi náboženskými vyznáními, politickými správami, rodinami a sektami, všude i jednotlivé hlavy jsou plny rozporných domněnek. Tak se ze školy moudrosti stal svět cvičištěm hlouposti a zuřivosti a z velké části shromaždištěm satanovým, jak praví Kristus ve Zjevení (Zjev, 2, g).

6. Nechybějí konečně ani ti, kdo si zošklivili sváry a všechno zavrhují jako stejně nejisté, i samotného Boha, světlo v nejhlubších temnotách, klid mysli v samotné tuposti hledajíce. Tato nešťastná obluda, atheismus, všude již buď zjevně vládnoucí nebo tajně se plazící, je přesvědčivým svědectvím toho, jak špatně prospívá škola světa. Stejně jako všude existující velké zástupy epikurejců, kteří se stali místo lidí zvířaty."

Více na http://www.vialucis.cz/ (Jan Amos Komenský - Cesta světla – Via Lucis)

„Muzika nejpřirozenější nám jest“ (Komenský, Informatorium školy mateřské).

Komenský doporučuje už v prvním roce věku dítěte zpěv zejména ve spojení s kolébáním a konejšením. V druhém roce muzika zevnitřní již také dětem libá býti začíná, zpívání, hudení, helekání, břinkání, zvonění, hodin bití, hraní na stroje muzické. Proto jim toho mírně dodávati, aby k melodii a harmonii uši i mysli jejich zvykali.“

Ve věku od 4 do 6 let se v jeho Informatoriu školy mateřské počítá již s vlastním zpěvem dítěte, i s počátky hry na hudební nástroj, přitom hudební nástroj má nejprve spíše povahu hudební hračky, později je tu bubínek, píšťalka a housličky, jejichž prostřednictvím si děti budují od mládí speciální nástrojové dovednosti „aby sobě pískati, břinkati, drndati a tím sluch k rozličným hlaholům oblomovati i v něčem následovati zvykali.“

Od pěti let je již čas ke zpěvu kratičkých duchovních písní i dětských popěvků tím způsobem, že dítě nejdříve zvládne častým opakováním jeden verš, postupně připojuje další, až do rozsahu celé písničky.

Některými svými myšlenkami o předškolní hudební výchově Komenský zřetelně předstihl svoji dobu. A teprve mnohem později se o její řešení s menším či větším úspěchem pokoušela novější hudební pedagogika. Např. výchova rytmického cítění dětí pomocí říkadel a snadných hudebních nástrojů, ty Komenský doporučuje dětem přímo do rukou, aby se aktivně účastnily hudebního vyučování. Ta má velmi blízko k novodobému systému Orffova Schulwerk. Rovněž tak představa, aby se dítě harmonicky rozvíjelo nejen poslechem a zpěvem, ale i aktivní instrumentální činností, je zcela v souladu s dnešní koncepcí aktivní a receptivní hudební výchovy. A konečně idea hudební hry, která na některých místech v textu probleskuje, umožňuje uplatnit se i těm dětem, které mají menší vrozené předpoklady.

Další Komenského spis Velká didaktika (Didaktika Magna) navrhuje systém hudební výchovy a nauky, v němž by se postupovalo od jednoduchého ke složitějšímu, od známého k neznámému a vždy navazuje na poznatky z předchozího stupně, tedy princip přirozenosti, názornosti a postupného zvládnutí učiva.

Je pozitivní, že paní Ireně Krškové, absolventce Orffovy školy přímo s mistrem Carlem Orffem, se podařilo realizovat některé, pro dnešní dobu velice přínosné náměty tak, aby odpovídaly duchu Komenského i dnešnímu trendu hudebně výchovné a naučné práce na školách. Irena Kršková u Orffa byla v roce 1966 a to zde již přednášel svou intonační metodu docent olomoucké univerzity Ladislav Daniel. Petr Eben a Ilja Hurník, kteří transponovali Orffův Schulwerk do češtiny a české hudby, tam byli až rok po Ireně Krškové, tedy v roce 1967.

Jak Irena Kršková z vlastní zkušenosti v její metodice doplňuje, Orff, vynálezce dětského instrumentáře, provokoval svou hrou na tělo především improvizaci od rytmizace a melodizace různých říkadel a písní až po vytvoření celého dramatického výstupu ve formě opery s improvizovaným doprovodem na jeho instrumentář. Byly to různé xylofony od sopránového až po basový z mahagonového dřeva, zvonkohry, metalofony a perkusy. Výuka byla od 7 hodin ráno do 22 hodin večer od pondělí do neděle v poledne. Začínalo se hned ráno uvolněním celého těla pro tvořivou práci, kdy se všichni ladně pohybovali po prostoru, pouze za zvuku bubínku.

„Elementární hudba není nikdy hudba sama: je spjata s pohybem, tancem a řečí, je to hudba, již musí každý dělat sám, do níž je zapojen ne jako posluchač, ale jako spoluhráč. Předchází vědomé tvoření, nezná velké formy ani architekturu, přináší řadové a rondové normy a ostinata. Elementární hudba je zemitá, přirozená, tělesná, pro každého naučitelná a zažitelná, dítěti přiměřená.“ citují Carla Orffa Ilja Hurník a Petr Eben v České Orffově škole, „V elementární hudbě jsou zahrnuty „prasíly a praformy“, které jsou latentně přítomny v každém.“

V tom je i humanistické poslání Orffova díla, které tak navazuje na humanismus Komenského a Montessori. Nejnovější pomůcky Ireny Krškové jsou inspirovány Montessori metodou, proto bych ráda jako součást této kapitoly uvedla informace, které považuji za důležité, a které ovlivnily také metodiku Ireny Krškové.

Jak uvádí Maria Montessori knize Absorbující mysl: „Nejprve je nutno si uvědomit, že mysl dítěte dokáže absorbovat vědomosti. Říkáme absorbovat, abychom zdůraznili, že jde o samovolný, vůlí neovlivňovaný proces. Dítě se učí, aniž by se do toho nutilo nebo o tom vůbec vědělo. To je zřejmé už při celkem povrchním pozorování. Každé dítě se například snadno a bezchybně naučí jazyk, zatímco pro dospělé je učení se jazyku nesmírně obtížným úkolem. I bez přídavných jmen, sloves a příslovcí v podstatě dokonale.“

Montessori dále v tomto pramenu uvádí, že rozvoj řeči a jazyka je u dítěte velice zajímavou oblastí, kterou stojí za to studovat a ti, kteří se tím zabývali či zabývají, souhlasí, že používání slov, především jmen a názvů, které tvoří základní kameny jazyka, se objeví ve zcela pravé chvíli, jako by to spouštěl přesný časoměřič zabudovaný v dítěti. Tak je to i svnímáním zvuků a rozvíjením hudebnosti. Když necháme dítě řídit se programem důmyslně sestaveným samotnou přírodou, pochopíme, že je to spolehlivější, než v organizované klasické škole. Když tedy dítěti umožníme naslouchat vnitřnímu vedení, připravíme prostředí pro jeho rozvoj a vzdělávání tak, aby se mohlo rozvíjet v souladu svnitřním vedením, jsme svědky, že se dítě samo naučilo, díky senzitivním fázím (viz výše obrázek Senzitivní fáze dítěte od narození do 6 let), které následovalo, bez námahy být zodpovědné a samostatné vsebeobsluze a péči o sebe, psát, číst, počítat, hrát na hudební nástroj, pečovat o pomůcky, rostliny a prostředí v MŠ, a to vše již mezi 4-6 lety. 

Dítě přirozeně respektuje pravidla, která mu dávají bezpečí toho, že ví, co může v prostředí MŠ očekávat a to mu přináší svobodu vybrat si svou činnost v souladu se sebou.

Např. již ve dvou letech dítě dokáže rozpoznat všechny osoby i předměty ve svém okolí. Když pochopíme, o jak velký rozsah informací se jedná, připustíme, že dítě podává v oblasti sebe utváření opravdu ohromné výsledky a výkony. Vše, čím v samotném jádru jsme, bylo vytvořeno malým dítětem, kterým jsme byli první dva roky našeho života. Dítě se naučí poznávat a chápat své okolí, a také se mu v zájmu přežití přizpůsobuje, ale navíc, aniž by mu v tom učitelé mohli nějak pomoci, začíná formovat tak složité mentální útvary, jakými jsou inteligence, víra nebo základy národnostního a sociálního cítění. Je to tak, jako by matka příroda chránila každé dítě před racionalitou světa dospělých a umožňovala přístup jen onomu vnitřnímu učiteli. Ten může dítěti vdechnout opravdové lidství a pomáhá mu vystavět základy mentálních struktur dříve, než by je mohli přetvářet dospělí podle vlastní logiky.

"Ve věku tří let už má dítě položeny základy své lidské osobnosti, a teprve tehdy začíná potřebovat pomoc školských zařízení. V té době však už dosáhlo tak velkých vývojových úspěchů, že o tříletém školáčkovi můžeme klidně říci, že je to malý člověk. Psychologové často potvrzují, že kdybychom chtěli v dospělosti zopakovat pokrok dosažený dítětem za tři roky, budeme k tomu potřebovat přibližně šedesát let. Právě slova těchto psychologů dokazují, že ve třech letech je dítě již celým člověkem. A to přitom ještě zdaleka nevyčerpalo všechny možnosti nabízené jeho zvláštní schopností psychicky absorbovat své okolí."

Montessori v dětských domech (Casa dei Bambini) připravila pro děti takové prostředí, že všudypřítomná kulturnost a tedy i hudebnost a muzikálnost mohla být vnímána a asimilována přímo v okolí daného prostředí, bez potřeby nějaké přímé instruktáže. Děti, které zde docházely, byly z nejskromnějších sociálních poměrů. Většina rodičů byla negramotných. Přesto se děti naučily číst a psát, než dosáhly pátého roku věku, a to bez potřeby formální výuky, díky smysluplně připravenému prostředí a pomůckám, které doktorka Montessori připravila na základě pozorování dětí. Když se pak dětí různí návštěvníci ptali: "Kdo tě naučil psát?", odpovídali udiveně: "Mě naučil? Nikdo mě nic neučil!" 

V té době, téměř před sto lety, to některým připadalo jako zázrak, aby děti ve věku čtyř a půl let psaly, a navíc přitom vůbec neměly pocit, že by je někdo vyučoval.

V tisku se tedy již tehdy, před téměř sto lety, objevovaly zprávy o "spontánně získávané kulturnosti". Psychologové chtěli zjistit, čím se děti chodící k Montessori lišily od běžné populace. Dokonce i Montessori s psychology a neurology si nějakou dobu lámali hlavu, co se skutečně děje. Opakovaná zkušenost však jasně ukázala, že děti jsou nadány zvláštní schopností absorbovat kulturu a vše kolem nich. Montessori si tak řekla, že když vzdělání v rámci jazyka mohlo být získáváno bez námahy, pak může dětem nabídnout i jeho další složky, včetně hudební.

A skutečně - brzy se stala svědkem toho, jak děti vstřebávají mnohem více než jen čtení a psaní. Učily se botaniku, zoologii, matematiku, zeměpis i hudební výchovu, a to vše se stejnou lehkostí, vše jakoby samo sebou a bez námahy do věku šesti let.

Tím přesvědčila sebe i ty, kteří vnímali děti, že vzdělávání není něco, co dělá učitel, ale že je to přirozený proces, který probíhá samovolně v každé lidské bytosti, v každém dítěti - člověku.

Podstatou tedy není jen naslouchání slovům, ale především praktická zkušenost, kterou dítě získává při aktivním působení na své okolí. Úkolem učitele není tedy mluvit, ale promýšlet a připravovat takový sled motivačních prvků, který děti vede ke spontánnímu vstřebávání vědomostí a osvojování dovedností ve speciálním, pro ně připraveném prostředí a to i v rámci hudební výchovy a nauky.

Původně experimentální výuka podložená metodou Montessori byla prováděna v různých zemích po mnoho desetiletí. Dnes je nejpoužívanější metodou na světě, ověřenou úspěšnými absolventy, kteří jsou i v hudebních a uměleckých oborech. Aktuálně právě probíhá 25 letý výzkum, který porovnává inteligenční i emoční výsledky u dětí z klasických a mezinárodních Montessori škol, na kterých spolupracuje také Steven Hughes, neurolog a pedagog původem z Michiganské univerzity, nyní spolupracující s AMI Prague.

(zdroj viz https://www.ustav-skolstvi.cz/soubor/metodika-ireny-krskove-pro-rozvoj-hudebni-vychovy-a-nauky/